Již před rokem 1900 odešlo mnoho obyvatel Šumavy do hlavního města Vídně za získáním vyššího vzdělání a možností většího výdělku. K udržení svých tradic a zvyků založili domovské skupiny, čímž zůstali spojeni se svým vzdáleným domovem. Také rozpad Rakousko-Uherské monarchie a založení Československé republiky vedlo k tomu, že se mnozí přestěhovali do Vídně. Především po ukončení Druhé světové války přišlo velké množství německy mluvícího obyvatelstva po vyhnání / vystěhování ze Šumavy do Rakouska. Tam se většinou bez finančních prostředků a bez sociální a hospodářské podpory hned zúčastnili obnovení svého nového domova.
Vznikly nové domovské skupiny, mezi nimi také spolek „První rakouské šumavské muzeum”, který byl v roce 1952 založen spisovatelem Herbertem von Marouschek a Karlem Haudkem. Prvním předsedou se stal zástupce ředitele vídeňské Národní knihovny Dr. Robert Teichl. Sbírka se nacházela v různých hostincích ve Vídni. Od roku 1955 je Šumavské muzeum chráněno Památkovým úřadem, 1960 následuje spojení s Krušnohorskou jizbou. V roce 1967 se muzeum stěhuje do třetího okresu, Ungargasse 3, kde se muzeum do dnešního dne nachází.
